Postřiky v zemědělství

Přípravky na ochranu rostlin jsou v zemědělství její nedílnou součástí. Rostlinolékařství je podobným vědním oborem jako humánní medicína. Podobně jako lidé dochází ke svému lékaři se zdravotními problémy, tak je obdobně nutné léčit zemědělské plodiny. Pokud by zůstaly neléčeny, mohly by být svými nemocemi omezeny na výnosu a kvalitě, případně by je choroby a škůdci ohrozili na životě. Postřiky by měly být použity tehdy, kdy už dochází k významné ztrátě na množství a kvalitě pěstované produkce. Rozumný zemědělec přípravky neplýtvá – jednak to ohrožuje životní prostředí, ale také stojí ošetřování nemalé peníze. Tak jako lékařům svěřujeme své zdraví, patří i rostlinolékařům podobná úcta. Také musí nejdříve diagnostikovat patogena, zjistit příčinu, nasadit odpovídající léky a ozdravit tím organismus.

Paradoxy

Lidé jsou hákliví na používání chemických pesticidů v zemědělství. Častokrát si stěžují ti, kteří se od lékaře vracejí s igelitkami plných léků a lahviček s různými medikamenty. Na jejich obalech nalezneme ale stejné výrobní firmy, které vyrábějí postřiky pro zemědělce. O postřicích se mluví jako o jedech, které způsobily kdeco. Málokdo si ale uvědomí, jak nás chemie po celý den „doprovází“. Počínaje ranní hygienou (zubní pasty, ústní vody) přes péči o tělo (mýdla, sprchové gely, krémy na ruce, na opalování, laky na nehty, odlakovače, parfémy, deodoranty, pěny na a po holení atd.), make-up (pudry, řasenky, rtěnky, lesky na rty), čištění pleti (krémy, odličovače) až po péči o vlasy (šampony, laky na vlasy, barvy, kondicionéry). Podle statistiků používá dospělá žena 12 až 18 kosmetických přípravků, dospělý muž 7 až 13. To je fakt, který si snad ani nechceme přiznat. Navíc, až 60% z této chemie má schopnost proniknout přes kůži do krve. A co módní přírodní kosmetika? Na obalech se lze dočíst, kolik procent rostlinného výtažku daný přípravek obsahuje, žádná výhra to taky není…

Registrace přípravků

Na rozdíl od výše uvedených kosmetických přípravků jsou požadavky na pesticidy do zemědělských plodin velmi přísné. Při jejich registraci je pro povolení nové účinné látky nutno splnit přibližně 800 požadavků a dodat registračním orgánům více než 200 studií. Tento proces je podobný s povolováním přípravku pro humánní medicínu. Toto trvá přibližně deset let. Náklady na vývoj nové látky, dokumentaci a registraci představují částku 250 milionů amerických dolarů. I proto jsou postřiky a léky tak drahé. Pro představu – některé toxikologické doklady: účinek na vodní organismy (vodní hmyz, ryby, řasy), ptáky, včely, žížaly a půdní mikroorganismy, necílové rostliny a živočichové. Toto jsou jen některé kategorie, které se dále rozvádějí do dalších a dalších studií.

Častým problémem u zahrádkářů je jejich stěžování si na neúčinnost přípravků. Toto je dáno buď špatně rozpoznaným parazitem (choroba, škůdce, nedostatek některého prvku apod.). nesprávně zvoleným druhem přípravku (např. před vypuknutím choroby, po jejím vzniku) a hlavně špatně zvolenou koncentrací. Neúčinný přípravek by nikdy nebyl povolen pro použití, proto je vždy chyba na straně uživatele. Jinou kategorií je rezistence chorob a škůdců na přípravky – při opakovaném používání jedné účinné látky.

Integrovaná ochrana rostlin

Integrovaná ochrana v sobě spojuje prvky klasického chemického ošetřování, biologické a nechemické způsoby ochrany rostlin. Neustále dochází ke snižování počtu účinných látek, nové se na trhu objevují jen výjimečně. Povolené přípravky nelze úplně označovat jako jedy, jsou to důkladně prověřené a registrované ochranné látky. Samozřejmě, pokud jsou použity v souladu s etiketou. Nejhůře ze všech plodin jsou na tom ti, kdo vyrábějí svoji produkci pro přímou spotřebu. Patří sem zelináři, ovocnáři, částečně vinaři. Ti obzvlášť musejí dodržovat ochranné lhůty, jejich produkce totiž neprojde dalším zpracováním.

Jsem rád, že Vám mohu i v letošním roce nabídnout ovoce s ochrannou známkou SISPO (http://www.sispo.cz), kterou jsme v minulých dnech obdrželi.

Uvedené údaje nejsou smyšlené, byly převzaty z odborné literatury.